Od 1. 1. 2018 nabyla účinnosti novela z. č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, na základě které jsou skuteční majitelé zapisováni do neveřejného registru (evidence) a již o rok dříve nabyla účinnosti novela AML zákona (z. č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů), na základě které je právnická osoba (i svěřenský fond) povinna vést a průběžně zaznamenávat aktuální údaje ke zjištění a ověření totožnosti svého skutečného majitele.
Dle definice je skutečným majitelem fyzická osoba, která má sama nebo společně s osobami jednajícími s ní ve shodě více než 25 % hlasovacích práv, podílu na základním kapitálu nebo přijímá více než 25 % zisku. Taková osoba však nemusí být vždy skutečným majitelem – rozhodný je proto znak materiální (tedy že jde o fyzickou osobu, která má fakticky nebo právně možnost vykonávat přímo nebo nepřímo rozhodující vliv v dané entitě). V případech, kdy není možné skutečného majitele určit nebo žádná fyzická osoba znaky definice skutečného majitele nenaplňuje, nastupuje právní fikce, dle které je skutečným majitelem statutární orgán nebo fyzická osoba v obdobném postavení jako člen statutárního orgánu (do evidence se tak zapíše statutární orgán).
Ti, kteří své soukromí dosud chránili a chránit chtějí po právu i nadále, proto aktuálně činí konkrétní opatření. Většinu fyzických osob a podnikatelů k tomu vede především snaha bránit se před závistí, šikanózní insolvencí, nekalými konkurenčními praktikami, spornými zajišťovacími příkazy či nepřátelským převzetím rodinného podniku.
Ačkoli se evidence skutečných vlastníků dotýká i svěřenských fondů, zájem o ně obecně dále roste. Ačkoli i svěřenské fondy svého skutečného vlastníka ‚definičně‘ mají, vyčleněný majetek reálně vlastníka nemá. Také obmyšleného je možno jmenovat i dodatečně či pouze pojmenovat obecně. Vzrůstá také zájem o zahraniční společnosti a trusty či se řeší uspořádaní akcionářských a společenstevních práv.
Mnozí odborníci namítají, že jde o další administrativní a finanční zatížení podnikatelů a celkem oprávněně se také obávají, aby evidence skutečných majitelů v příslušném registru naopak situaci spíše ještě neznepřehlednila, podobně jako tomu bylo, když došlo ke zrušení anonymních akcií v roce 2013. Všechny povinné osoby mají na splnění povinnosti 1 rok, resp. fondy 3 roky.
Odborná ale i laická veřejnost naopak vítá zavedení evidence svěřenských fondů. Vedle zvýšení transparentnosti a posílení právní jistoty svěřenských fondů totiž přináší významné usnadnění praktického fungování fondů. Příslušnému správci nyní postačí k uzavírání smluv a zastupování fondu pouhý výpis z této evidence. Dosud přitom bylo potřeba k uzavření jakékoli smlouvy (např. pojištění nemovitosti, dodávky plynu, zřízení účtu) prokazovat, že konkrétní majetek je předmětem svěřenské správy a že správce je oprávněn fond zastupovat. To se obvykle realizovalo předložením statutu o zřízení fondu či výpisem z něj, i ten ovšem nezřídka obsahuje citlivé údaje. Svěřenské fondy, které vznikly do 1. 1. 2018, mají povinnost zaevidovat se do 6 měsíců a fondy zřizované po 1. 1. 2018, vznikají až zápisem do evidence.