Připomeňme, že již od 1. ledna 2017 je účinná novela AML zákona (z. č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů), na základě které je právnická osoba (i svěřenský fond) povinna vést a průběžně zaznamenávat aktuální údaje ke zjištění a ověření totožnosti svého skutečného majitele. Osoba skutečného majitele má být zjišťována také při kontrole klienta – resp. obchodního partnera, když dochází k transakci přesahující některý ze zákonných limitů (které nejsou nijak závratně vysoké!). Zjištěné údaje a ověření totožnosti skutečného majitele i údaje o skutečnostech zakládajících postavení skutečného majitele musejí být archivovány, a to ještě po dobu 10 let poté, kdy byla fyzická osoba skutečným majitelem. Od 1. 1. 2018 navíc nabývá účinnosti novela z. č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, na základě které budou skuteční majitelé zapisováni do neveřejného registru (evidence).
Skutečným majitelem je (dle definice) fyzická osoba, která má sama nebo společně s osobami jednajícími s ní ve shodě více než 25 % hlasovacích práv, podílu na základním kapitálu nebo přijímá více než 25 % zisku. Taková osoba však nemusí být vždy skutečným majitelem – rozhodný je proto znak materiální (tedy že jde o fyzickou osobu, která má fakticky nebo právně možnost vykonávat přímo nebo nepřímo rozhodující vliv v dané entitě).
V případech, kdy není možné skutečného majitele určit nebo žádná fyzická osoba znaky definice skutečného majitele nenaplňuje, nastupuje právní fikce, dle které je skutečným majitelem statutární orgán nebo fyzická osoba v obdobném postavení jako člen statutárního orgánu (do evidence se tak zapíše statutární orgán). Ti, kdo své soukromí oprávněně chrání a chránit chtějí i nadále, proto již činí konkrétní opatření. Lze předjímat, že dojde k nárůstu zájmu o svěřenské fondy, ačkoli i ty svého skutečného vlastníka „definičně“ mají. Vyčleněný majetek však reálně vlastníka nemá a také obmyšleného je možno jmenovat i dodatečně. Očekávat lze také zvýšený zájem o zahraniční společnosti a trusty, na které nové povinnosti dopadají pouze tehdy, pokud vlastní podíly na společnostech v ČR (i přesto mohou být povinnosti omezeny). Objevují se ale i kreativní řešení založená např. na smluvních ujednáních zajišťujících opční právo k nákupu podílů či cenných papírů. Mnozí se však obávají, aby evidence skutečných majitelů v příslušném registru situaci ještě spíše nezkomplikovala, podobně jako tomu bylo, když došlo ke zrušení anonymních akcií.
Po 1. 1. 2018 tedy bude každá právnická osoba povinna podat návrh na zápis údajů o skutečném majiteli do evidence skutečných majitelů. Obdobně tomu bude u svěřenských fondů. Soudní poplatek za zápis údajů bude činit 1 000 Kč.