Virtuální kancelář nabízí novou adresu, aniž by podnikatel svou firmu kamkoli stěhoval. Základní obchodní vtip virtuální kanceláře spočívá v tom, že sídlí na "dobré adrese". Tedy na místě, jako je např. centrum Prahy nebo Brna, které svou reprezentativností může třeba zvýšit šanci na získání zakázek. "Dobrá adresa" ve velkém městě bude vždy působit lepším dojme než sklepní prostory v rodinném domě na náměstí vedle JZD.
Kancelář za pár stovek Virtuální kancelář je záležitostí finančně dostupnou. Málokdo má na to, aby si v Praze pronajal klasickou kancelář s koženým gaučem a dlouhonohou sekretářkou, kterou navíc bude využívat maximálně jednou měsíčně, protože celá jeho reálná firma zůstává 400 kilometrů daleko od jeho nové adresy. Cena za virtuální kancelář je naproti tomu jen nepatrným zlomkem ceny za kancelář klasickou. Poplatky za pronájem virtuální kanceláře jsou závislé hlavně na lokalitě. V Plzni si ji můžete pořídit za 850 korun měsíčně. V Praze se ceny pohybují od 1000 do 3500 korun za měsíc. Do Českých Budějovic se dostanete za tisícovku. Z důvodu finanční krize poptávka po virtuálních kancelářích jako náhradě kanceláří klasických neustále roste. "Finanční krize nutí firmy hledat rezervy a jednou z mnoha položek je i provoz kanceláří. Zaznamenáváme tak výrazný nárůst poptávky," potvrzuje Josef Jaroš, ředitel společnosti Smart Office & Companies, která virtuální kanceláře pronajímá. "V prvním čtvrtletí jsme zaznamenali nárůst poptávky o desítky procent. Největší zájem je o kanceláře v Praze, Brně a Ostravě," dodává.
Jak tedy vypadá opravdový život podnikatele, který sídlí ve virtuální kanceláři?
Jaruško, dvakrát kávu Vraťme se k panu Petrovi S., který má firmu u Uherského Hradiště. Podnikatel Petr S. si pořídil virtuální kancelář v Praze na Budějovické za 2800 korun měsíčně. Jeho kancelář je dopravně dobře dostupná a není daleko od centra.
Důvěryhodně vypadající adresu může Petr S. uvádět na všech dokladech, vizitkách, hlavičkových papírech, internetové stránce i tištěných reklamních materiálech.
K dobré adrese má Petr S. i sekretářku - ta bude přijímat jeho telefonní hovory a třídit došlou poštu. Petr S. bude mít možnost objednat si vedle své virtuální kanceláře zasedací místnost, kam může pozvat svého obchodního partnera, sednout si do koženého křesla, dát si nohu přes nohu, zmáčknout knoflík a do mikrofonu říct: Jaruško, dvakrát kávu.
Díky virtuální kanceláři se z pana Petra S. stane velký podnikatel. Všechno to zní skvěle, a přesně to si také myslel Petr S. Záhy, však narazil i na nedostatky virtuálního podnikání.
Konec virtuálních sekretářek Občanský zákoník definuje sídlo firmy jako adresu, kde právnická osoba skutečně sídlí a kde se veřejnost s dotyčnou právnickou osobou může reálně stýkat.
Tuto definici virtuální kancelář však přísně vzato nesplňuje. Na její adrese najdete pouze sekretářku, která dělá asistentku patnácti firmám najednou. Úřady kladou na zjištění skutečného sídla firmy čím dál tím větší důraz, a proto se některé firmy zabývající se poskytováním kanceláří rozhodly omezit v této oblasti svou nabídku. "Postupem času rostly problémy s úřady a exekutory, takže tuto službu už sami nenabízíme," říká Petr Chamr ze společnosti Chamr and Partners.
Navíc případ podnikatele Petra S. poukazuje ještě na jeden problém. Přestože své sídlo díky virtuální kanceláři přemístil do Prahy, jihomoravští finanční úředníci zaslali upozornění na finanční úřad do Prahy a po krátkém rozhovoru "spadl" podnikatel Petr S. zase zpátky pod jihomoravský finanční úřad. Podle ministerstva financí to tak nemusí být vždy. Záleží na úřednících, jak konkrétní případ posoudí.
Každopádně pan Petr S. se vrátil zpátky do Vsetína, virtuální kancelář zrušil a na kožené křeslo a výhled na Pražský hrad jen občas během každoměsíčních kontrol finančních úředníků melancholicky vzpomíná.