Firmy řeší zápis do Evidence skutečných majitelů na poslední chvíli, většinou až pozdě. Většina bank totiž např. odmítá poskytnout úvěrové financování firmám, které nemají skutečné majitele řádně zapsané v evidenci skutečných majitelů a také pomoc z úvěrového programu COVID je obvykle z tohoto důvodu odmítána. Řada firem které nemají záznam řádně proveden, také zaznamenala výrazné komplikace při získávání dotací.
Od 1. 1. 2018 měly všechny společnosti povinnost zjistit svého skutečného majitele a nechat ho do konce roku 2018 zapsat do speciální evidence vedené rejstříkovými soudy. Zápis do evidence skutečných majitelů dopadá v praxi tak dopadá na všechny typy obchodních společností (akciová společnost, společnost s ručením omezeným, komanditní společnost, veřejná obchodní společnost), svěřenské fondy i nadace, spolky a další).
Firmy tuto povinnost však ignorují. Obavy u nich totiž vzbuzuje hrozba insolvenční šikany, nebezpečí nekalých konkurenčních praktik, riziko nepřátelského převzetí, ale i nepatřičně snadná dostupnost klíčových informací pro různé živly. Mnoho podnikatelů také argumentuje, že jde o další evidenci, do které musí zapisovat to, co v jiných registrech dávno je.
Právní úprava evidence skutečných majitelů byla předmětem kritiky už od svého přijetí. Kritizována byla nedostatečná implementace evropského práva (IV. AML Směrnice), vágní a bezzubá definice skutečného majitele i nevymahatelnost nové povinnosti. Nově má být reflektován faktický stav, kdy skutečným majitelem bude fyzická osoba, která je koncovým příjemcem nebo má tzv. koncový vliv (osoba podílející se na zisku korporace více jak 25 %, případně disponující více než 25 % hlasovacích práv či podílu). Pokud skutečného majitele nebude možno zjistit, nebo bude koncový vliv uplatňován právnickou osobou, která skutečného majitele nemá, za skutečného majitele bude považována každá osoba v jejím vrcholném vedení.
Po novele příslušných předpisů také notáři nebudou po novele nadále smět vyhotovit zápis z valné hromady, nebude-li skutečný majitel znám, takže fungování firmy může být dříve nebo později zablokováno.
Rejstříkový soud má sice ze zákona povinnost provést zápis či změnu údajů o skutečném majiteli do 5 pracovních dnů ode dne, kdy mu byl návrh na zápis doručen poplatek za zápis do evidence činí "jen" 1 000 Kč, náklady na služby a opatření potřebných dokumentů ale bývají mnohonásobně vyšší. Ti, co zápis absolvovali, si také nezřídka stěžují, že někteří úředníci danou problematiku nezvládají. O úspěšném zápisu do evidence navíc podnikatel nedostane žádné vyrozumění.
Pokud však budou některé společnosti tuto povinnost i nadále ignorovat, mohou jim hrozit jim peněžité sankce ale i zásadní negativní dopady na jejich fungování.