Pokud společník společnosti aktuálně potřebuje volné peníze, proč by si je logicky nepůjčil ze své společnosti? Zběžnou rešerší volně dostupných internetových zdrojů by leckdo mohl nabýt přesvědčení, že stačí souhlas valné hromady a bezúročná zápůjčka je doma a pak se „nějak“ vrátí. Omyl. Zdroje na internetu jsou totiž zastaralé.
Již od 1.1.2021 podle ust. § 40 odst. 5 ZOK totiž platí, že žádná obchodní korporace nesmí společníkovi nebo osobě jemu blízké poskytnout bezúplatné plnění. Výjimku mají pouze obvyklé příležitostné dary, věnování učiněné v přiměřené výši na veřejně prospěšný účel, plnění, kterým bylo vyhověno mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti, a výhody poskytované obchodní korporací podle zákona. Bezúplatným plněním se rozumí jakékoliv plnění, včetně peněžitého, tedy jak bezúplatný převod majetku, tak i přenechání věci, nebo práva k užívání. Realita v mnoha firmách tomu ale neodpovídá a někteří dokonce vůbec nechápou, proč by zápůjčku své společnosti měli vracet a ještě s úroky. Vždyť je společnost přece jejich…
Za jakých podmínek tedy může nyní akciová společnost nebo společnost s r.o. poskytnout bezúročnou zápůjčku svému společníkovi?
Obchodní korporace ze shora popsaného důvodu, může půjčit svému společníkovi peníze již pouze za úplatu/úrok, a to za úrok obvyklý, neboť mezi nimi, jakožto osobami spojenými platí pravidla transfer pricingu (§ 23 odst. 7 zákona o daních z příjmu). Výše úroku musí být stanovena tak, jak je obvykle sjednávána v běžných obchodních vztazích mezi nespojenými osobami.
Co hrozí za porušení?
Jednoduše řečeno hrozí náhrada škody ze strany členů statutárního orgánu, kteří dané jednání schválili, nebo s ním byli srozuměni, ale nezabránili mu. Jde totiž o porušení péče řádného hospodáře. Z důvodu zákonného zákazu se společník vždy obohatí bez právního důvodu a korporace proto má vůči společníkovi nárok na vrácení prostředků z titulu bezdůvodného obohacení společníka (min. úrok!). Také pokud se společnost dostane do potíží - např. insolvence, má insolvenční správce jasno a vrácení zápůjčky žádá rovnou po společníkovi. Porušení pravidel transfer pricingu patřičně honoruje i správce daně. Navíc je třeba upozornit, že následkem nevrácení zápůjčky bývá pro vydlužitele tzv. nepeněžitý příjem, který je nutno zdanit.
Situaci přitom lze řešit řádně a to i z dlouhodobého hlediska. Totiž správným transakčním nastavením firmy!